Sibi

Lóže Sibi et posteris

Lóže č.21 pod Velikou lóží České republiky

Stavba - Základy stavby - Andersonovy konstituce
                   

Dr. James Anderson, “Otec Zednářské historie”, je autorem prvních dvou oficiálních publikací Velké Lóže Anglie –“Konstituční Knihy”, které byly vydány v letech 1723 a 1738 a jsou platné dodnes.

Narodil se asi roku 1680, pravděpodobně v Aberdeenu. Po studiích odešel do Londýna, kde se později stal duchovním skotské církve. O jeho zednářské kariéře není mnoho známo. V roce 1721 byl vyzván Velkou Lóží, aby na základě staré “Gotické Konstituce” vypracoval novou a přizpůsobenou novým poměrům. V době vzniku a prvního vydání “Konstitucí” byl mistrem v Lóži 17, kde byl jmenován do funkce Velkého Dozorce. Zemřel v květnu roku 1739.
“Svobodní Zednáři měli vždy rukopis, nazvaný “Konstituční Kniha”, který obsahoval nejen jejich “Povinnosti” a “Zákony”, ale rovněž i “Historii Architektury od začátku časů”…….. Neměli však žádnou tištěnou “Konstituční Knihu ”, dokud mi Její Milost hrabě Montague nepřikázal, abych prohlédl staré rukopisy a vytvořil novou Konstituci současně s přesnou chronologií Řádu”. Tak napsal dr. James Anderson v úvodu své “Konstituční Knihy” .
Jeho “Konstituce” se tedy od roku 1723 stává vodítkem pro základní zednářské zásady a předpisy. Obsahuje témata o Bohu a náboženství, o vedení a ustanovení lóže, o historii zednářství, o chování členů lóže, dobročinnosti a o jednotě mezi členy všech lóží. Tato “Konstituce” se stala základem pro všechny lóže Svobodných zednářů na světě tím, že zdůrazňovala univerzální bratrství, které nebylo závislé na náboženství nebo národnosti.

Staré povinnosti Svobodných Zednářů
Sepsané podle starobylých záznamů
Lóží zámořských jako i anglických, skotských a irských,
pro potřebu Lóží,
aby byly čtené při přijímaní nových Bratří,
a nebo kdykoliv jindy, když přikáže Mistr.
Vyňaté v přesném znění z Andersonovy Ústavy z roku 1723,
vydané Velkou Lóží Yowa, USA
1723 - 1926
I.
O Bohu a náboženství

Svobodný zednář je vázaný příslušností k Řádu, aby byl poslušen mravního zákona; jestliže správně pochopil Umění, nebude nikdy hloupým ateistou ani bezbožným nevzdělancem.

¨ 1723 ¨

         Jestli byli v dávných dobách Svobodní zednáři povinni vyznávat náboženství svého národa, ať už bylo jakékoliv, jest nyní uznáváno za mnohem správnější, aby vyznávali ono náboženství, v němž jsou všichni lidé zajedno, neboť ponechávají každému jeho přesvědčení: totiž aby byli dobří a poctiví muži , čestní a spravedliví, nechť se různí vyznáním a přesvědčením; proto jest Svobodné zednářství pojítkem a prostředkem k založení věrného přátelství mezi těmi, kteří by si jinak zůstali cizími.

¨ 1926 ¨

          Svobodní zednáři poznali nejlépe ze všech lidí, že Bůh jinak vidí, nežli člověk: člověk hledí na zevnějšek, kdežto Bůh hledí k srdci. Svobodný zednář je tedy obzvláště vázán, nekonat nikdy proti příkazům vlastního svědomí. Nechť už má člověk náboženství jakékoliv, nemůže mu být odepřené přijetí do Řádu, předpokládajíc, že věří ve Velkého Stavitele nebe a země a plní svaté povinnosti mravní . Svobodní zednáři se spojují s ctnostnými lidmi každého přesvědčení, a to pevným a utěšeným svazkem bratrské lásky; jsou nabádáni, aby soucitně hleděli na lidské poklesky a usilovali čistotou svého konání prokázat vyšší úroveň vyznání, ke kterému se přiznávají. Tak je Svobodné zednářství střediskem dobrých a skutečných mužů, kteří by si jinak zůstali stále cizí.

II.
O občanské vrchnosti nejvyšší a podřízené

¨ 1723 ¨

Svobodný zednář jest pokojný občan, poddaný správě státu, ať bydlí nebo pracuje kdekoliv a nikdy nesmí býti zapleten do úkladů a spiknutí proti míru a blahu národa ani zanedbávati svých povinností k úřadům.
Svobodné zednářství vždy kvetlo v dobách míru a vždy trpělo válkou, krveproléváním a zmatkem. Proto ve všech dobách králové a knížata byli ochotni podporovat bratrstvo pro jeho mírumilovnost a loajálnost, kterými též odzbrojují úštěpky svých nepřátel a pozdvihují vážnost Bratrstva.
Ale stal-li by se z bratra stal buřič proti státu, nesmí býti v vzpouře podporován, nýbrž spíše politován, jako člověk nešťastný; není-li zednáři dokázán žádný jiný přečin – jakýkoliv, bratři, kteří zůstali státu věrni, jeho odboj mají a musí odsuzovati, aby nedávali vládě ani záminku ani oprávněný důvod k politické nedůvěře - nemůže býti z Lóže vyloučen a jeho poměr k Lóži zůstane nezměněn.

¨ 1926 ¨

         Svobodný zednář je pokojný občan, poddaný správě státu, ať již bydlí a pracuje kdekoliv, nikdy nesmí být zapletený do úkladů a spřísahání proti míru a blahu národa, ani zanedbávat svoje povinnosti vůči úřadům. Ochotně se podrobuje každé zákonné autoritě, hájí při každé příležitosti zájmy celku a horlivě podporuje rozkvět svojí země.
Svobodné zednářství vždy kvetlo v dobách míru a vždy trpělo válkou, krveproléváním a zmatkem. Proto ve všech dobách králové a knížata byli ochotní podporovat bratrstvo pro jeho mírumilovnost a loajálnost, kterými též odzbrojují úštěpky svých nepřátel a pozvedávají vážnost bratrstva. Bratři Svobodní zednáři jsou vázaní zvláštním slibem podporovat mír, pěstovat soulad a žít ve svornosti a bratrské lásce.

III.
O Lóžích

Lóže jest místo, kde se shromažďují Svobodní zednáři na práci, poučení a zdokonalení v pravidlech starobylého učení. V přeneseném smyslu rozumějí se Lóží jak lidé, tak i místo, takže každé řádné shromáždění anebo náležitě ustanovená schůze Svobodných zednářů nazývá se Lóží.
          Každý Bratr musí náležet k některé Lóži a být poslušný jak jejího vnitřního pořádku, tak i základních pravidel bratrstva.
Lóže je buď všeobecná anebo zvláštní , čemu nejlépe porozumíme, když ji navštěvujeme; taktéž jedině tam možné nabýt vědomosti o ustálených obyčejích a zvycích Bratrstva.
Za starých časů nesměl ani Mistr ani Tovaryš opomínat Lóži, zvlášť když byl vyzván, aby se dostavil, jinak ho stihlo přísné pokárání, pokud neuznal Mistr a dozorci, že jen nutnost mu zabránila přijít.
Ti, kteří jsou přijímaní za členy některé Lóže musí být věrní a dobří muži, z dobrého rodu, muži zralého věku i rozumu, nesmí to být nevolníci ani ženy, ani lidé nepočestní anebo vykřičení, ale mají to byť lidé dobré pověsti
IV.
O Mistrech a Dozorcích
O Tovaryších a Učních

Všechny hodnosti svobodných zednářů spočívají výhradně na skutečné ceně a osobních zásluhách jednotlivce, aby bylo Pánovi dobře poslouženo, aby bratři nebyli zahanbení, a Královské Umění aby nebylo zlehčeno; proto ani Mistr ani Dozorci nejsou volení podle věku, ale výhradně podle zásluhy.
Není možné tyto věci úplně opsat a každý z bratrů musí dbát o svoje místo a učit se způsobem, bratrstvu vlastním.
Hledající mají však vědět, že žádný Mistr nesmí přijmout Učně, když pro něj nemá řádné zaměstnání, a že může přijmout jen bezvadného, který nemá tělesnou vadu ani chybu, která by mu vadila a zabránila, aby se z něho stal řádný vyučenec, schopný sloužit Mistrovu pánovi , a aby se z něho mohl stát bratr a časem i Tovaryš, když si vysloužil léta podle obyčejů, které vládnou v této zemi; potom že musí být z dobrého rodu, aby se mu mohlo dostat cti, pokud je k tomu náležitě způsobilý, aby se stal z něho Dozorce a potom i Mistr Lóže a konečně podle zásluh i Velký Mistr všech Lóží.
Nikdo z Bratrů nemůže být Dozorcem, když nebyl před volbou Tovaryšem; nikdo nemůže být Mistrem, když nebyl před volbou Dozorcem, nikdo nemůže být Velkým Dozorcem, když nebyl před volbou Mistrem Lóže. Velkým Mistrem může být jen ten, kdo byl už před volbou Tovaryšem; to platí jen o šlechtici vysokého rodu a jemných mravů anebo o vynikajícím učenci, o vyhlášeném architektovi anebo o umělci, který měl počestné rodiče a který má podle názoru Lóže mimořádné zásluhy.
Pro lepší, lehčí a důstojnější spravování svého úřadu má Velký Mistr právo volit si Zástupce Velkého Mistra, který je anebo už dříve byl Mistrem Lóže; ten je oprávněný konat, jako by konal Velký Mistr, jeho představený; jinak je tomu, když je představený přítomný anebo když dopisem zruší jeho pravomoc.
Tyto nejvyšší i podřízené vládce a správce starobylé Lóže musí poslouchat všichni Bratři, každý na svém místě, podle starých zvyklostí a pravidel, pokorně, uctivě, láskyplně a ochotně.
(V starobylých Lóžích žádný z Bratrů, ať by byl jakkoliv zběhlý v Umění, nedostal titul Mistr Svobodný zednář, dokud nebyl zvolený Mistrem nějaké Lóže)

V.
Jak si počíná Bratrstvo při práci

Všichni Svobodní zednáři mají poctivě pracovat ve všední den, aby mohli žíti počestně ve dny sváteční; čas, obvyklý podle zákonů země anebo ustálený zvykem, má být zachovávaný.
Nejzkušenější z Tovaryšů nechť je vybrán a ustanoven za Mistra anebo Dozorce nad dílem Pána; ti kteří pracují pod jeho dozorem, volají ho Mistr.
Pracující ať se vyvarují pomlouvat anebo urážet se hanlivými přezdívkami; mají se oslovovat Bratr anebo Tovaryš a mají se jak v Lóži, tak mimo ni chovat zdvořile.
Mistr, který si je vědom své pronikavosti, má vykonávat dílo Pána co nejrozumněji a dbát na jeho prospěch jako na svůj vlastní; nemá platit Bratrům anebo Učňům víc, než si skutečně zaslouží.
Když Mistr a pracovníci dostávají správně svoji mzdu, mají být věrní svému Pánovi a čestně dokončit svoji práci, ať už jde o práci úkolovou anebo o práci za denní mzdu.
Nikdo nesmí žárlit na Brata pro blahobyt, ani ho vytlačovat anebo zbavovat práce, když je schopný sám ji dokončit, nikdo tak dobře nedokončí dílo ve prospěch Pána, když není od počátku důkladně obeznámen s návrhem a nákresem toho, kdo ho začal.
Když je Tovaryš určen za Dozorce nad prací u Mistra, má být spravedlivý k Mistrovi i k Tovaryšům; v Mistrově nepřítomnosti má starostlivě dohlížet na práci ve prospěch Pána; Bratři ho mají poslouchat.
Všichni zaměstnaní Svobodní zednáři mají skromně přijímat svoji mzdu, bez reptání a vzpurnosti, a neodcházet od Mistra dřív, než je práce hotova.
Mladší Bratr má být poučován o práci, aby nekazil materiál z nedostatku porozumění, a aby prohloubil a upevnil bratrskou lásku.
Všechny pracovní nástroje nechť jsou schváleny Velkou Lóží.
Žádný cizí pracovník nemá být zaměstnaný na díle, patřícím Svobodným zednářům, a Svobodní zednáři nemají, kromě naléhavé nutnosti, pracovat s těmi, kteří nejsou svobodní; též jim není dovoleno, vyučovat pracovníky a nepřijaté zednáře způsobem, jakým by učili Bratra anebo Tovaryše.

VI.
O chování

1. V otevřené Lóži

Bez Mistrova dovolení nesmíte konati soukromé porady ani tvořiti uzavřené skupiny, ani hovořiti o čemkoliv drze anebo neslušně, ani přerušovati Mistra, Dozorce, anebo kohokoliv z Bratří, kteří právě hovoří s Mistrem; není přípustné dělati posměšky anebo vtipy, když je Lóže zaměstnána něčím vážným a důstojným, ani hovořiti nevhodně pod jakoukoliv záminkou, ale musíte ctít Mistra, Dozorce a druhy a míti je ve vážnosti.
          Když je podána nějaká stížnost, bratr, který je uznán vinným, podrobí se rozsudku Lóže, která je náležitým a oprávněným soudcem všech rozporů (ledaže by byl spor předložený k uvážení Velké Lóži) a té jsou povinní spor přednésti, avšak jen nebylo by tím zdržováno dílo Pána; nikdy nesmíte jít před občanský soud s tím, co souvisí se Svobodným zednářstvím, dokud to Lóže neuzná za potřebné.

2. Po ukončení Lóže, než se Bratři rozejdou

Smíte se radovat mezi sebou nevinným způsobem, hostiti se navzájem podle své zámožnosti, varujíce se každé přilišnosti; nenuťte tovaryše do jídla a pití proti jeho vůli, a nebraňte mu v odchodě, když ho volá povinnost; neříkejte ani nekonejte nic urážlivého, co by mohlo bránit nenucenému a volnému hovoru, protože to by porušilo soulad a zmařilo naše chvályhodné záměry.
Soukromé hněvy a hádky nesmí býti přenesené přes práh Lóže, stejně tak jako jakékoliv spory o náboženství, národnost, státní politiku; protože jako Svobodní zednáři přináležíme, jak už bylo uvedené k všeobecnému náboženství; patříme též všem národům, jazykům a kmenům, a proto jsme mimo jakoukoliv politiku, která nikdy nepřispěla k dobru Lóže, a ani nikdy nepřispěje.
Tento předpis má býti stále připomínaný a přísně zachovávaný, hlavně však platí od času, kdy byla zavedena reformace v Británii, anebo od té doby kdy nastala rozluka mezi národy tohoto státu a Římem.

3. Když se Bratři střetnou mimo Lóži a bez přítomnosti cizích

Zdravte se navzájem zdvořile, jak budete poučeni, nazývajíc se Bratry, poučujíc se, jak uznáte za vhodné, bez přehlížení nebo přeslýchání a bez vzájemného nátlaku nebo snižování úcty, jaká by příslušela kterémukoliv z Bratří, kdyby nebyl Svobodným zednářem.
I když jsou si všichni Svobodní zednáři jako Bratři rovnoprávní, nebere Svobodné zednářství nikomu z hodnosti, kterou předtím měl, ale spíše mu na cti přidává, hlavně když se zasloužil o Bratrstvo, které musí každému prokazovat čest, jaká mu náleží, a vystříhat se nezpůsobu.

4. V přítomnosti nezednářů

Buďte tak opatrní v slovech i konání, aby ani nejvtipnější cizinec nemohl poznat anebo najít něco, co není vhodné pro veřejnost; někdy musíte v hovoru i odbočit a obezřetně si vést ke cti ctihodného bratrstva.

5. Doma a vůči sousedům

Jednejte tak, jak se na řádné a rozumné muže sluší, hlavně nedávejte své rodině, přátelům a sousedům poznat záležitosti Lóže atd., ale aby jste moudře pozvedli jako čest vlastní, tak i čest staroslavného bratrstva, z důvodů, které zde netřeba rozebírat.
Dbejte také na svoje zdraví, nezůstávejte příliš pozdě a dlouho pohromadě mimo domov po ukončení Lóže; vystříhejte se obžerství a opilství, aby vaše rodiny nebyli zanedbávané a netrpěli, a vy sami aby jste se nestali neschopnými práce.

6. K cizímu Bratrovi

Buďte obezřetní a vyzkoušejte ho tak, jak vám káže opatrnost, aby jste nebyli oklamáni nevědomým anebo pokrytcem; takové musíte odmítnout s opovrhnutím a s posměchem a vyvarovat se, aby jste mu nedali příležitost dovtípit se něčeho.
Když však zjistíte, že je to skutečný a správný Bratr, važte si ho; a když mu je třeba, musíte mu pomoci nebo jej doporučiti tam, kde mu může býti uleveno.
Musíte ho zaměstnat nějaký čas anebo doporučte tam, kde by byl zaměstnaný; nejste však povinní pomáhati nad svoje síly; dejte přednost chudému, dobrému a poctivému Bratrovi před každým jiným, kdo se nachází ve stejném postavení.

Konečně

Všechna tato ustanovení máte zachovávati, jakož i ta, která vám budou jinak sdělena. Žijte v bratrské lásce, která tvoří základ a úhelný kámen, tmel a slávu tohoto starobylého bratrstva; vystříhejte se všeho popichování a hašteření, všech pomluv a očerňování, a nedovolte jiným, aby pomlouvali poctivého bratra, nýbrž braňte jeho čest a prokazujte mu dobré služby, pokud se to srovnává s vaší ctí a bezpečností, nic více.
Když by vám některý z bratří ublížil, musíte hledati zadostiučinění ve vlastní Lóži anebo v jeho Lóži; odtud se smíte odvolati k Velké Lóži při čtvrtletním shromáždění, jak bylo chvalitebným zvykem našich předchůdců u všech národů.
Nikdy se neutíkejte ke státním soudům, leč v případě, kdy nelze věc jinak rozřešiti; vyslechněte poctivé a přátelské domluvy Mistrovy a bratří, kteří chtějí zabránit, aby jste šli s cizincem před soud, nebo vás chtějí přiměti k rychlému ukončení sporu tak, abyste mohli s tím větším úspěchem zednářsky pracovati; bratřím a Tovaryšům, kteří by šli před soud, mají Mistr a bratři vlídně přednést zprostředkující návrhy, jimž se mají svářící se bratři s díky podrobiti; a je-li smíření nemožné, nechť vedou svou žalobu anebo spor bez hněvu a bez zatrpklosti, ne obyčejným způsobem, nemluvíce a neničíce nic, co by bránilo bratrské lásce, obnovení a upevnění dobré vůle, aby všichni viděli blahodárný vliv Svobodného zednářství.
Tak konali všichni praví Svobodní zednáři od počátku a budou tak konat až do konce času.

Amen, tak se staniž.


 

Charita

Vedle jiných úkolů plní zednářství také poslání dobročinné. Dobročinnost je naší povinností a má v nás roznítit lásku k lidstvu. Nikdo neporozumí dobru, dokud sám dobra konati nezačal. Požehnán, kdo dává, i ten, kdo byl obdarován!

 

Historie

Historie lóže Sibi et posteris je velmi bohatá a sahá do historie první československé lóže Jan Amos Komenský. Jsem hrdí na to, že naším hlavním patronem a podprovatelem byl sám Alfons Mucha. Náš klenot najdete podle vzoru vchodu do Karlovo-Ferdinandovy univerity v Praze-1 - Celetné ulice 20, č.p.562.

 

Významní bratři

Stavbu lóže Sibi et posteris připravovali zdatní zednáři jako František Křižík s dalšími členy rodiny, Jaroslav Horejc, architek Jan Zázvorka, architekt Vladimír Syrovátka, akademický malíř Alois Bílek, akademický malíř Alfréd Justiz, osobní lékař T.G.Masaryka Dr.Adof Maixner a mnoho další vynikajících osobností.